Tuhle pseudo-báseň jsem psala za poslouchání stejnojmené písničky. Odkaz je tady: http://www.youtube.com/watch?v=jZW4PCaxGS8&feature=related
Je to z nějakého filmu, ten jsem zatím neviděla, snad to o prázdninách napravím :-)
Tak nějak se mi to spojilo ms knížkou, kterou jsem zrovna četla (Jane Eyre-neděste se) a zároveň s jendím snem, ze kterého mi vytanul silný dojem... No, je to hodně zvláštní, asi mi už šplouchá na maják, jak jsem teď četla hodně romantiky, tak nevím. :3
Together we will live forever
Jako navlékání korálek na nit.
Dvě, a najednou se srazí, s jistotou.
Mají jiné barvy, ale jsou stejné.
To osudové ťuknutí může se zdát směšné.
Ale na té tkaničce už zůstanou navždy.
Je to stejný pocit, jako když jsem ti podala ruku.
Bezděčně, neuchopitelné se uchopilo.
Nevím, jestli všechno nebyl jenom sen.
Po čase se mi to tak zdálo.
Vlastně si nevzpomínám,
jestli jsem ti ji podala a nebo ne.
A přesto vím, že neexistuje nic jiného.
Pořád před sebou vidím naše ruce.
Šel jsi po mém boku.
Vědomí, že tam jsi, bylo jako ty spojené ruce.
Bylo mi jasné a je, že ať směřujeme kamkoliv,
Naše ruce zůstanou spojené.
Nikdy mě nepustíš. Ani já tebe…
Spolu budeme žít navždy.
Ať jsi jakkoliv daleko, třeba i za břehy smrti…
Držíš moji ruku a já tvou.
Možná mě svírá bolest a nemám kam jít…
Ale vždy…
Tam na konci jsi někde ty.
:)
(Lilý, 24. 11. 2012 13:10)