Nová krátká povídka
Tuhle povídku věnuju jedné autorce, která se taky pokouší psát. Ale nidky si to nepřečte a nikdy se to nedoví. Uff -btw: je to taky trochu ušité na mě, že?
Je to taková reakce na její tvorbu. Na jednu takovou povídku.
Sice jsem ji přečetla, ale to zcela inkognito a ani jsme ji nekomentovala, taky zcela inkognito.
Protože, mám já vlastně na něco takového právo? *radši drž pec*
Mé povídky se té její taky často podobají. Neodmyslitelně ovlivněné syndromem DDVND(aneb syndrom Dospívající Dívky V Náhlé Depresi XD).
Takže je to spíš takové všeobecné vyjádření k všem těm(mým i jejím) povídkám o smrti, co jich na netu najdete tolik. Značka rodina hlavního hrdiny je pod drnem, pes i kočka pod drnem, kamarádi pod drnem a sám hlavní hrdina v nemocnici umírá, aniž by řekl své velké "lásce", jak strašně ji miluje xP "Prostě depka" :D
Ale co já vím, možná tohle taky stojí za houby, možná se pletu a možná její povídka obsahovala hlubší podtext, který jsem nezaznamenala. Jo, asi jo.
Takže pokud máte odvahu: >Smrt< (ten název teda zní)